Dopoledne máme domluvený výlet lodičkou do vesničky kmene Bajau (nazývaný také Bajo), která leží na malém ostrůvku naproti našim chatičkám. V překladu Bajau prý znamená „people of the water“. Ze začátku si připadáme trochu hloupě, že jedeme okukovat, jak místní lidé žijí. Všichni se na nás ale usmívají a mávají nám. Opi nám vysvětluje, že pro místní je to vlastně čest ukázat nám, jak tady žijí. Většina z nich se živí rybolovem a sběrem řas, které suší a prodávají jako topivo. Pitnou vodu mají potrubím nataženou z Malenge.
Všude potkáváme spoustu slepic nebo koz. Většina obyvatel žije v dřevěných chatrčích se slaměnou střechou a všichni se tváří nadmíru spokojeně. Malé děti hrají nohejbal se slaměným míčem a podaří se nám vypozorovat zajímavou věc – v každém týmu hrají tři hráči, jeden má obě boty, druhý jen jednu a třetí je bos. Loučíme se a vracíme se zpět na Malenge, kde máme k obědu výborného čerstvého tuňáka. Odpoledne si užíváme poslední šnorchlování, válíme se v houpacích sítích na molu a pomalu se s Malenge loučíme. Zítra nás čeká přesun do Ampany. Původní plán přeletět po Togianských ostrovech zpět na Jávu rušíme a rozhodneme se zůstat zbylé dva týdny na Sulawesi. Plán sice nemáme, ale cestou ho snad vymyslíme.
Super clanek. Libi se mi Vas styl
Děkujeme!