Vstáváme kolem sedmé a v hotelu si půjčujeme motorku za 70 000 Rp. Bohužel nevíme, jestli je benzín v ceně nebo ne, protože nám každý tvrdí něco jiného a vše se píše na účet pokoje. Vydáváme se do městečka Londa, kde se nachází pohřebiště s jeskyní. Platíme 40 000 Rp za vstup za oba a odmítáme petrolejovou lampičku za dalších 30 000 Rp. Svítíme si telefonem, navíc nám na cestu svítí ostatní turisté. Jeskyně je poměrně veliká, plná kostí, rakví a odpadků. V jednom průvodci jsme se dočetli, že na Sulawesi se jezdí za funebrální nekroturistikou. Tenhle výraz náš pobyt v Tana Toraje perfektně vystihuje.

Funebrální nekroturistika v Londě

Z Londy jedeme do Lema, kde se nachází další pohřebiště. Opět platíme 40 000 Rp za vstup. Bohatší rodiny mají hroby vytesané ve skalách a u hrobů jsou velké dřevěně figurky, které znázorňují pozůstalé. Poprvé tu vidíme stánky se suvenýry, prodávají tu malé dřevěné figurky podobné těm velikým. Neodoláme a pár jich kupujeme. Je to sice trochu morbidní, ale figurky jsou moc hezké.

Skalní hrobky a dřevěné figurky znázorňující pozůstalé

Poslední zastávkou je strom, ve kterém mají být baby graves. Mrtvá novorozeňata, která ještě nemají zuby, se ukládají do hrobů vydlabaných ve stromech. Mohou tak vyrůstat společně se stromem. Zaplatíme 40 000 Rp a vidíme jeden jediný strom obehnaný plotem a na něm pár dřevěných dvířek.

Baby graves – mrtvá norvorozeňata se pohřbívají do díry ve stromu

Vracíme se zpět do Rantepaa, vracíme na hotelu motorku (za benzín nic neplatíme) a vyrážíme na jídlo. Zapadneme do blízké jídelny a Bláža si dává kraba. V infocentru zjišťujeme, že bus do Makassaru jede až další den večer. Pořád ještě přemýšlíme, že bychom vyrazili na pohřeb, ale nedaří se nám sehnat kvalitního průvodce. Pořád se kolem nás motá jeden a ten samý, který nic neví. Kdykoliv se ho zeptáme na něco z historie nebo na detaily výletu, není schopen nám odpovědět. Na motorce jsme dnes objeli to nejzajímavější v okolí, takže na zítřek žádný konkrétní plán nemáme.