Vstáváme v 6:55. U snídaně nám paní nerozumí a my nerozumíme jí a tak místo marmelády dostáváme med. Bagetou by se daly hřebíky zatloukat, ale jsme spokojení – sedíme venku, pijeme čaj a užíváme si výhled na Isalo. V osm máme sraz s průvodcem před kanceláří parku. Domluvili jsme si trek pouze v lokálním parku, kde je levnější vstup a tak platíme každý 15 000 Ar a průvodce usmlouváme na 60 000 Ar. V téhle části parku sice není potřeba, ale bez něj bychom cestu asi stejně nenašli. Dále platíme 40 000 Ar za řidiče – ten se nám bohužel usmlouvat nepodaří. Autem popojíždíme kousek za Ranohiru, odkud jdeme vysokou trávou směrem k pískovcovým skalám. Škrábeme se na vrchol, kde je krásný výhled na celé Isalo. Sestoupáme do lesa k malému jezírku. Nic moc zajímavého tu není, ale je to taková příjemná procházka.
Pachypodium rosulatum, nazývaná také Elephant’s Foot. Vypadá jako malý zakrslý baobab 🙂