Vzdálenost: 6 km, 3 h 

V sedm ráno se scházíme na snídani. Místo ovesné kaše, kterou už nemůžeme ani vidět, si dávám vajíčka s toastem. Martin zkouší sýrový sendvič a Bláža si dává čokoládovou palačinku. Ta je ale celá připečená, takže si chudák moc nepochutná. Vyrážíme do Letdaru, který je pouhý kilometr od Thorung Pedi. Obloha je zamračená a v Letdaru začíná pršet. Zapadneme do nejbližší lodge a dáváme si čaj. Z okna vidíme naše české kamarády, co spali v Letdaru. Na rozdíl od nás šli třídenní trek na Tilicho Lake, takže se nám podařilo je dohnat. Češi nasazují pláštěnky a v dešti vyráží směr Thorung Pedi.

Cestou do Thorung Pedi

Cestou do Thorung Pedi

My nikam nespěcháme, čeká nás jen šest kilometrů a máme na to celý den. Dáváme si další čaj a hrajeme si s roztomilou kočičkou, která strašně smrdí, ale pořád se chce mazlit. Po dvou hodinách déšť ustává, platíme celkem 9 čajů a vyrážíme. Cesta není nijak náročná, ale 4000 metrů nad mořem je opravdu znát. Funíme při každém menším převýšení a mně pořád není dobře. Kluci mi berou vodu, aby mi aspoň trochu odlehčili. Akorát mi později utečou tak o 200 metrů, já mám hroznou žízeň a motá se mi hlava. Mávám na Blážu, ale místo aby zastavil a počkal, mává zpátky, fotí mě a jde dál. Odpočíváme u chlapíka, co ve 4300 m prodává sušenky. Pár si jich kupujeme a pokračujeme dál.

Odpočíváme u sušenek

Ve tři hodiny odpoledne přicházíme do Thorung Pedi a dáváme si oběd. Lodge vlastní sympatický Nepálec a jeho přítelkyně z Dánska. Mají dva krásné chupáté bernardýny. V restauraci je krásně teplo, nahříváme se u kamínek a trávíme tu skoro celé odpoledne, protože v pokoji je hrozná zima. K večeři si dáváme zeleninu na kari, smažené brambory a rajčatovou polévku. Já mám pořád rýmu a kašel a snažím se co nejvíc ohřát u kamen.

Thorung Pedi

Údolí řeky Marsyangdi