Vzdálenost: 12 km, 6 h k sedlu Thorung La, 6 h sestup do Muktinathu
Celou noc nespíme. Já kvůli kašli, Blážu poprvé pobolívá hlava. Z postele se vyhrabeme už před šestou. Obloha je nádherně vymetená, konečně vidíme hory kolem nás. Vylezeme na kopec na vyhlídku, která je asi 50 m nad kempem. Poprvé vidíme i Annapurnu I, naši první osmitisícovku.
Výhled z High Campu – vpravo vykukuje Annapurna I
Výhled z High Campu
Výhled z High Campu
V 6:45 si dáváme rychlou snídani, balíme věci a po osmé vyrážíme. Dnes nás čeká asi nejtěžší část treku – přechod sedla Thorung La, které má nadmořskou výšku 5416 m. Nikdo z nás dosud nebyl výš jak ve třech tisících. Hned na začátku potkáváme pomateného Asiata, který celý uřícený přiběhl z Thorung Pedi a ptá se nás, jestli se k nám může připojit, že by nerad přecházel sedlo sám, protože má strach z výškové nemoci. Má na sobě džíny a mikinu a vypadá dost zmateně, neví kudy kam. Naštěstí nás předběhne a dohání skupinku Čechů a připojí se k nim. Po hodině a půl funění do kopce přicházíme k čajovně ve 5070 m, kde si dáváme termosku mátového čaje. Výhled je nádherný, ale mě začíná dost bolet hlava a vůbec mi není dobře. Chvilku se dohadujeme, jestli má cenu jít dál. Chybí nám jen 400 m. Bláža mě přemlouvá, ať se vrátíme. Nakonec ale pokračujeme dál.
Cesta na sedlo Thorung La
Výhled od čajovny ve 5070 m
Cesta je dost úmorná, je tu spousta falešných vrcholů. Několikrát si myslíme, že už musíme být nahoře, jenže pak vykoukne další větší kopeček. Motá se mi hlava a všechno mi tak trochu splývá. Asi po dvou hodinách na nás mávají Češi, přiběhnou ke mně s hrnečkem čaje, berou mi batoh a nakonec se k sedlu přeci jen doplazím. Uděláme si pár vrcholových fotek se slavnými vlaječkami. Mezitím potkáváme skupinku německých cyklistů, kteří jedou z Muktinathu a vůbec nechápeme, jak se s kolem mohli dostat až sem.
Thorung La 5416 m
Thorung La 5416 m
Na vrcholu se moc nezdržujeme, je mi fakt špatně. Děkujeme Čechům za čaj a já s nimi vyrážím napřed dolů z kopce. Bláža s Martinem ještě fotí a po chvilce nás dohání. Čeká nás 1600 m nepříjemného sestupu. S každým sestoupaným metrem je mi o něco líp. Cesta je ale hodně kamenitá, vede pouštní krajinou a zdá se být nekonečná. Dáváme si pauzu, jíme zbytky sušeného masa a pozorujeme Nepálce, co zřejmě staví novou lodge, a všechny odpadky vyhazují do údolí k řece. V 16:30 přicházeme k první jídelně. Dáváme si dost podprůměrné nudle a colu. Mně je konečně o něco líp, všechny nás ale bolí kolena a jsme hrozně vyčerpaní. Cesta vede údolím a připadá nám, že nemá žádný konec. Sluníčko pomalu zapadá a rýsuje se nám krásný výhled na další osmitisícovku Dhaulagiri.
Sestup do Muktinathu
Cestou do Muktinanthu
Za šera konečně přicházíme do Muktinathu a čeká nás trochu kultruní šok. Po témeř čtrnácti dnech v horských vesničkách najednou vidíme panelák, spoustu aut a motorek. Všude jsou rozestavěné hotely. Pokračujeme až do Ranipauwy, kde se ubytujeme v lodgi Four Seasons, kterou nám doporučili Češi. Dáváme si zaslouženou večeři – Yak Burger. Během večeře několikrát vypadne proud a tak máme romantiku při svíčkách. Necítíme kolena a každý pohyb opravdu bolí. Naštěstí tu mají evropský záchod, turecký bychom dnes asi nezvádli 🙂 Vyčerpaní jdeme spát a mně se konečně daří usnout.
Cestou do Muktinathu
Cestou do Muktinathu
Dhaulagiri (8167 m)