Dnes máme v plánu přesunout se do Rantepaa, hlavního města oblasti Tana Toraja, která je vyhlášená svoji pohřební kulturou a domky s typickou střechou připomínající loď nebo buvolí rohy. Podle legendy připluli první obyvatelé Toraji na lodích, a protože neměli kde bydlet, sloužili jim jejich plavidla jako dočasný příbytek.

Včera se nám povedlo domluvit auto, opět společně s Jeffem, Pildou a Holanďankou. Cenu jsme usmlouvali na 200 000 Rp/os. Platili jsme zálohu předem a tak se modlíme, aby auto opravdu dorazilo. Snídani máme domluvenou na půl šestou a v šest auto skutečně přijíždí a vyrážíme na cestu směr Rantepao.

Na cestě do Rantepaa s Jeffem a Pildou

Cesta je nádherná, ale plná zatáček a děr. Po pár hodinách jsme všichni zelení. Zachraňuje nás Holaňďanka, dává nám prášek na nevolnost, po kterém s Blážou oba vytuhneme. Stavíme na jídlo v malé restauraci u silnice a dáváme si nudle. Jídelna se nachází u menšího jezírka a mají tam tři šlapadla ve tvaru kachničky. Ptáme se obsluhy, jestli se můžeme projet. Slečna velmi ochotně kýve a vypadá to, že projížďka je zdarma. Z účtenky pak zjišťujeme, že nám kachničku naúčtovala za 25 000 Rp.

Projížďka na kachničce po cestě do Rantepaa

Do Rantepaa přijíždíme chvilku před šestou večer, všichni jsme dost unavení. Hledáme hotel, ale všude mají plno. Vyjde až třetí pokus, hotel Pison. Za pokoj chtějí 150 000 Rp. Ubytujeme se a s Blážou vyrážíme do města hledat něco k snědku. Zapadneme do nejbližší jídelny, která je plná místních lidí. Dáváme si krevety a nudle. Po večeři jdeme rovnou spát, zítra nás čeká nabitý den.

Cestou do Rantepaa