Makassar

Dnes nás čeká poslední den v Makassaru a zároveň i poslední den na Sulawesi. Večer odlétáme do Jakarty a poté rovnou do Dubaje. Hned po snídani vyrážíme pěšky do přístavu Pelabuhan Paotere, který se nachází asi 4 km od centra. Měl by se zde nacházet velký rybí trh s tou správnou rybářskou atmosférou. Žádný velký trh ale nevidíme, možná jsme tu ve špatný den nebo ve špatnou hodinu. Celkově nás přístav nijak zvlášť nezaujme. Zpátky do centra bychom se rádi svezli rikšou, je horko a velká část cesty vede po rušné silnici. Nikomu se s námi do centra ale moc nechce. Pronásleduje nás jen chlapík s cyklorikšou, nedaří se nám však usmlouvat cenu. Asi po pěti minutách na naši cenu kývne a nasedáme k němu. Chlapík cestou málem vypustí duši, nakonec mu dáváme původní částku. Pořád funí, ale usmívá se.

Necháme se odvézt k pevnosti Fort Rotterdam, kterou v roce 1667 nechali vybudovat Holanďané, když dobyli Makassar. Pevnost je poměrně zachovalá a je tu příjemný klid. Nachází se zde i muzeum, kde jsou k vidění modely lodí a zemědělské nářadí z oblasti Tana Toraja. Na oběd jdeme do japonské sushi restaurace, kterou doporučují v Lonely Planet. Restaurace je opravdu stylová, máme pro sebe boxík oddělený posuvnými dvěřmi, sedíme u malého nízkého stolečku a nohy máme v díře pod ním. K meníčku dostáváme i zvoneček. Po zazvonění přijde usměvavá Japonka v kimonu a donese nám sushi a jasmínový čaj. Porce jsou malé a drahé, ale za ten zážitek to stojí. Dáváme si ještě zmrzlinu z červených fazolí a další konvičku čaje.

Odpoledne se ještě jdeme projít po nábřeží a večeři si dáváme opět v restauraci Lae Lae. Bláža si objednává misku plnou krabů. Nemá k tomu ale kleštičky a tak se do nich dobýváme hliníkovou vidličkou, což je dost neefektivní. Loučíme se s večerním Makassarem a celým Sulawesi. Celkově se nám tu moc líbilo, jen nás možná trochu mrzí, že jsme nestrávili víc času na hornatém severu, kde se nám asi líbilo nejvíc. Na druhou stranu máme důvod se sem ještě někdy vrátit.

Restaurace Lae Lae

Restaurace Lae Lae

5 komentářů u „Makassar

  1. Zuzana Habanova

    Skvělý cestopis, ráda bych se zeptala, kde se vám z těchto míst líbilo nejvíce : Bira, jezero Poso a okolo či NP Bogani Nani Wartabone. A které místo se vám líbilo úplně nejvíce na Sulawesach. Přeji mnoho cestovatelksých zážitků. Z.H.

    1. Kata Autor příspěvku

      Dobrý den, nejvíce se nám líbilo na severu – NP Bogani Nani Wartabone a úplně nejvíce Togianské ostrovy, hlavně kvůli šnorchlování. Bira byla trochu zklamáním, ale spíše kvůli špatnému načasování, byli jsme tam během Ramadánu.

      1. renáta

        Dobrý den, prosím v jakém období jste byli v Biře? Kdy je tam prosím ten ramadán??? My odlétáme na Sulawesi 12.10. a v Biře máme naplánováno taky strávit nějaký ten čas. Potápění, příroda…
        Lze podniknout nějaký výlet z Biry na okolní ostrovy s potápěním??? Poradí nám domorodci ?? Moc moc děkuji za odpověď.. Mnoho informací nikde není….

        1. Kata Autor příspěvku

          Dobrý den, v Biře jsme byli na přelomu července a srpna, v říjnu by tam měl být klid. S výletem vám určitě rádi poradí v potápěčském centru – většinu z nich vlastní Evropani, takže se nemusíte bát, že byste se nedorozuměli. Výlety nabízejí i některé hotely. Město jako takové je poměrně maličké, takže když si jedno odpoledne městečko projdete, určitě na nějaké potápěčské centrum narazíte. Pokud byste v Biře trávili více času doporučujeme si půjčit motorku – opět jsme se prošli po městě a poptali se po půjčovně – okolí Biry je moc hezké a je tam spousta krásných opuštěných pláží.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *