Hurá do Tanzanie

Na poslední chvíli se rozhodneme využít zbytku dovolené a vánočních svátků a vyrazit přes Vánoce do světa. Rušíme všechno domluvené a doufáme, že nám to kamarádi a rodinní příslušníci někdy odpustí. Destinaci vybíráme podle levných letenek a 28.11. kupujeme letenky na Zanzibar s mezipřistáním v Dar es Salaamu v Tanzanii. Rádi bychom do Tanzanie, ale nedaří se nám zjistit, jestli můžeme vystoupit v Dar es Salaamu, aniž by nám zrušili zpáteční letenku. Na infolince Flydubai nám sice potvrdí, že vystoupit můžeme, ale už nám nemůžou zaručit, že s námi vystoupí i naše zavazadla. To si prý máme domluvit při odbavení. Nechceme riskovat a tak si ještě kupujeme letenku ze Zanzibaru rovnou do Arushi v Tanzanii. Možná si právě teď někdo klepe na čelo, proč si nekoupíme letenky rovnou do Tanzanie. Ty jsou ale o poznání dražší než letenky na Zanzibar. Nedává to trochu smysl, ale co už. Celá tahle dovolená pro nás bude poněkud netradiční, protože vůbec poprvé někam letíme v hlavní sezóně a zároveň je to poprvé, co máme poměrně jasný plán cesty.

22.12. míříme na letiště, dáváme poslední letošní pusu rodičům a zároveň jim předáváme i zimní bundy a boty, abychom je nemuseli táhnout s sebou. Necháváme si obalit krosny a litujeme, že jsme si nevzali vlastní fólii, protože od léta stihli tuhle službu opět zdražit. V 0:40, den přes Štědrým dnem, nasedáme do Boeingu 737 a odlétáme směr Dubai, kde přistáváme v 9:35 místního času. Na přestup máme čtyři hodiny, snídáme sušenky z letadla, čteme si a spíme. V 18:30 máme hodinové mezipřistání v Dar Es Salaamu a o 45 minut později už přistáváme na Zanzibaru. Vyplňujeme papíry kvůli vízům, platíme 50 dolarů za osobu, smějeme se do kamery a odevzdáváme otisky prstů.

Po 15 minutách jsme venku, kde už na nás čeká chlapík s cedulí. V hotelu Stone Town Birdsnest nám nabídli odvoz z letiště za 7 dolarů, což podle rychlého gůglení vychází o polovinu levněji jak letištní taxík. Chlapík je sympaťák a navíc se nemusíme dohadovat s taxikáři hned po přistání. Hotel je schovaný v malé uličce v krásném starém domě s obřími vyřezávanými dveřmi. Zanzibarské dveře jsou bohatě zdobené a jsou často starší než samotný dům. Většina původních dveří na Zanzibaru je přes sto padesát let stará. K výrobě dveří se používalo dřevo z durianu nebo chlebovníku a teakové a sezamové dřevo dovážené z Indie. Dveře byly odolné vůči termitům i vodě a většina se zachovala dodnes. Velké mosazné hřeby, které zdobí většinu dveří, byly taktéž dováženy z Indie a údajně ochraňovaly domy před rozzuřenými slony 🙂

Zanzibarské dveře

Zanzibarské dveře

Převlékneme se a ptáme se chlapíka, kde se tu dá dobře najíst. Zavede nás na nedaleké tržiště Forodhani Gardens a ještě nám půjčí 60 000 šilinků, žádné nemáme, banky už mají zavřeno a nechtělo se nám měnit peníze na letišti. Na trhu se na nás vrhne spousta černochů, každý z nich nám zdlouhavě jmenuje, co všechno za dobroty na špejli nabízí. Po pár minutách zjišťujeme, že všichni mají víceméně to samé a tak se vracíme k prvnímu stánku, kde si dáváme rybu, krevety a smažený banán. Všechno je to moc dobré, jen cena je o dost vyšší než by měla být. To však zjišťujeme až po pár dnech, kdy už máme trochu srovnání a zpětně litujeme, že jsme se nechali natáhnout. Prostě klasika první den na cestách. Vracíme se na hotel a jdeme spát. Zítra nás čeká přelet do Arushi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *