Hurá do Nepálu

První myšlenka jet do Nepálu vznikla, když jsem viděla album fotek od kamaráda Páji z treku kolem Annapuren. Věděla jsem, že sem se jednou musím podívat. Chvíli poté přišel Bláža s tím, že našel seznam nejhezčích treků světa, a že by jednou rád obešel Annapurny. A tak jsme si v únoru 2015 koupili letenky v akci za necelých čtrnáct tisíc se společností FlyDubai. Později se k nám přidali dva kamarádi, přičemž jeden z nich po sérii dubnových zemětřesení raději zůstal doma. Naše výprava je tedy trojčlenná – Bláža, kamarád Martin a já.

Plán na tři týdny je prostý. Projít 200 km dlouhý okruh kolem Annapuren a ve zbylém čase vyrazit do národního parku Chitwan pozorovat nosorožce ve volné přírodě. 4.9. 2015 odlétáme směr Dubaj, kde nocujeme na letištním koberci ve starém terminálu (na moderní terminál FlyDubai nelétá). Následně pokračujeme do Kathmándú – hlavního a zároveň největšího města Nepálu.

Na letišti chvilku bojujeme s automatickou mašinkou, která nás vyfotí a s potvrzením jdeme zaplatit vízum (40 dolarů/30 dní). Z letiště si bereme taxi na hotel Atithi, který jsme si zarezervovali z Čech přes Booking. Z letiště jsou fixní ceny, za taxík platíme 750 Rp. Na recepci na nás nechápavě koukají a ještě víc nechápavě koukají na potvrzení z Bookingu. Zřejmě něco takového vidí poprvé. I tak nás ubytují a my si v hotelové restauraci dáváme večeři – smažené nudle s kuřecím masem za 200 Rp a zkoušíme pivo Everest za 350 Rp. Nastavujeme budík a jdeme spát.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *