Cesta do Gruzie

Z HK jedeme vlakem do Ostravy, kde přesedáme na Tiger Express, který nás hodí až do Katovic na letiše. Do Kutaisi odlítáme ve 23.30. V letadle letí i jeden dost připitej Polák. Ten se neustále dost hlasitě diví, jak je možné, že je letadlo plné pouze lidí, co letí do Kutaisi, a že je to zázrak. Při čekání na zavazadla pak vidíme stejnýho chlapíka, jak leží na zádech na pásu se zavazadlama, objímá věšák a vykřikuje „bábuška, moja bábuška..“ Takhle začíná naše cesta do Gruzie 🙂

Hlavní ulice v Mestii

Hlavní ulice v Mestii

V Kutaisi nám Jirka domluvil vyzvednutí maršutkou přímo na letišti. Všude spousta lidí s cedulema, ale nikdo pro nás. Vzhedem k tomu, že v Kutaisi přistane každý den jen pár letadel, jsou po chvilce chlapíci s cedulkama rozebraní. Až po chvíli pochopíme, že poslední čekající chlapík – s nápisem Jurij v azbuce – čeká na nás. Nasedáme do maršutky a jedem. Chlap jede jak magor – rozjede se na 100kmh a tuhle rychlost se snaží za každou cenu udržet. Maršutka se naklání ze strany na stranu, uvnitř z repráků vyřvávají gruzínské chorály a z cesty uskakuje kdo může. Brzdí pouze ve chvílích, kdy už to opravdu nejde jinak. Po několika dnech se dozvídáme, že jsme měli tu čest se Samoljotem – legendou mezi maršutkáři. Místní raději volí jiný čas odjedzu, než aby jeli s ním. Na druhou stranu zvládne trasu Kutaisi – Mestia téměř o hodinu rychleji, než ostatní maršutkáři. Cestou máme mezizastávku na autobusáku, kde má maršutka pravidelný odjezd v 10hod. Za cestu platíme 25gel. Maršutka je celou cestu plná lidí. Zhruba v půlce cesty zastaví Samoljot na oběd, kde se posílí jedním gruzínským pivkem. V 16hod jsme v Mestii, kde se necháme vyhodit u Rosy – u ní nám Jirka domluvil ubytko ještě z Čech. Rosa je milá babička, která pronajímá dva pokojíky ve svém domku. Večer ještě obhlídneme Mestii, dáme večeři, místní pivko a s Rosou domlouváme snídani na 6:00.

4 komentáře u „Cesta do Gruzie

  1. Nina Klenovits

    Fajn blog, já moc ráda čtu tyhle cestopisy a průvodce 🙂 na instagramu máte nádherné fotky. Já psala pouze o Bali, více jsem zajímavého neprocestovala tak důkladně. Koukněte i ke mně, budu ráda za každý komentář/ názor 🙂

    1. Kata

      Děkujeme! Na Bali se také doufám jednou vydáme, koupání s delfíny musel být úžasný zážitek.

  2. Tereza

    Ahoj, máte moc fajn blog plný super příhod. Za měsíc se chystám do Gruzie, takže pilně pročítám. Chtěla jsem se zeptat zda byste nesdíleli kontakt na Rosu? Rádi bychom strávili pár dní v Mestii a babička se zdá moc milá, hlavně ty snídaně 🙂 A druhý dotaz/žádost, jak se dá prosím zamluvit vyzvednutí na letišti a vzít to maršutkou rovnou do mestie? Díky!

    1. Bláža Autor příspěvku

      Ahoj Terko,
      děkujeme 🙂 Rozu už bohužel nezažijete tak jak my, už se nebydlí u ní doma, ale v novém gueshousu, který je vedle (odkaz). Když jí tam do komentáře napíšete, že chcete maršutku z letiště, tak vám ji zařídí. Mimo jiného bydlení to je ale furt ta stejná milá babička 🙂

      Další možnost je booknout bus na http://georgianbus.com/.
      A nebo vzít taxik z letiště, jet na stanici maršutek (ta u MC Donaldu) a odtud maršutkou přímo do Mestie (jezdí kolem 10 ráno) – cena by měla být kolem 30gel(lari) za cestu. Případně ze stejné stanice do Zugdidi a tam přestoupit.
      A poslední, nejrychlejší a ne moc drahá (kolem 70gel) možnost je letecky s http://new.vanillasky.ge/. Spoj by měl být 2x týdně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *